close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

armenie

31. března 2010 v 11:33 | gorikus |  země

Arménie


Arménská republika
Հայաստանի Հանրապետություն
(Hajastani Hanrapetuthjun)
Vlajka Arménie
vlajka
Znak Arménie
znak
Hymna: Mer Hajrenik
Motto: Մեկ Ազգ, Մեկ Մշակույթ
(Jeden národ, jedna kultura)
Geografie
Poloha Arménie
Hlavní město:Jerevan
Rozloha:29 743 km²
z toho 4,7 % vodní plochy
Nejvyšší bod:Aragac (4090 m n. m.)
Časové pásmo:+4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:3 215 800
Hustota zalidnění:108,1 ob. / km²
HDI: 0,777 (střední
Jazyk:arménština (úřední), ruština, kurdština
Národnostní složeníArméni, Rusové, Kurdové
Náboženstvíarménská apoštolská církev 93%, arménská katolická církev 1 %, islám 4 %, pravoslaví 1 %, ostatní 1%
Státní útvar
Státní zřízenírepublika
Vznik21. září 1991 (rozpad SSSR)
PrezidentSerž Sargisjan
Předseda vládyTigran Sargsjan
Měnaarménský dram (AMD)
HDP/obyv. (PPP)1 888 USD
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1051 ARM AM
MPZARM
Telefonní předvolba+374
Národní TLD.am
Arménie, oficiálním názvem Arménská republika (arménskyՀայաստանի Հանրապետություն, Hajastani Hanrapetuthjun), je stát ležící v Zakavkazsku v jihozápadní Asii, bez přístupu k moři. Lze se setkat i s názory, podle kterých je Arménie součástí Evropy. Na severu hraničí s Gruzií (164 km), na východě s Ázerbájdžánem a Náhorním Karabachem (566 km), na jihu s Íránem (35 km) a na západě s ázerbájdžánskou enklávou Nachičevan (221 km) a Tureckem (268 km).


Dějiny

Arménská vysočina patří k dávným centrům lidské civilizace. Byla trvale osídlená od paleolitu. V nejstarších písemných památkách z dob Chetitů je zmínka o národu Chajasa v 2. tisíciletí před našim letopočtem. V tomto období ovládli území Arménie Asyřané. Město Jerevan bylo nejstarším písemně doloženým městem na území někdejšího SSSR. Spojením arménských kmenů v 9. století před n. l. vznikla říše Urartu v oblasti Vanského jezera. V tomto období byla založena mnohá opevněná města, rozvíjely se řemesla a pěstování vína. V 6. století před n. l. Urartská říše zanikla po vpádu médských vojsk. V Malé Arménii a na Araratské rovině vzniklo Arménské království a začal se formovat arménský národ.
Ve 4. století si Arménii rozdělili Římané a Peršané. Od 7. do 9. století ji ovládali Arabové. Arménský stát se obnovil v 9. století. Arméni vynikali jako obchodníci, zakládali kolonie po celé Přední Asii, ale i v Kyjevě a Novgorodě. Od 11. století ovládali zemi Seldžuci, od 13. století Mongolové. V 17. století byla Arménie rozdělena mezi Turecko (připadla mu západní Arménie) a Persii (východní Arménie). Národní identitu jim v tomto období pomohla udržet jejich kultura, pěstovaná převážně emigranty v zahraničí. Až začátkem 19. století připadla část východní Arménie spolu s východní Gruzií carskému Rusku. Ruská vojska a arménští dobrovolníci roku 1827 ovládli celou východní Arménii. Armény žijících v Tureckem spravované západní Arménii postihl těžký osud. V letech 1890-1922 byli systematicky vyvražďováni. Při této genocidě přišlo o život zhruba 1,5 miliónu lidí, dalších 100 tisíc uteklo před pronásledováním do Ruska a jiných zemí. Rozvíjela se fakticky už jen východní Arménie. Po První světové válce se Arménie dostala na nějakou dobu pod správu států Dohody. V roce 1920 začalo komunisty podporované povstání, které vyhnalo zahraniční vojska ze země a naopak na svoje území přivolalo Rudou armádu. 29. listopadu 1920 byla vyhlášena sovětská vláda a o dva roky později Arménie vstoupila do Zakavkazské federace a stala se členem SSSR. Arménii v roce 1988 postihlo silné zemětřesení o síle 7,2 stupně Richterovy stupnice, v důsledku kterého zahynulo nejméně 50 000 lidí. Sovětská moc tajila následky zemětřesení. Toho samého roku začala Arménie boj se sousedním Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu, který se ještě vyostřil po rozpadu SSSR. Od roku 1994 dodržují obě země oficiálně příměří. Turecko na protest proti obsazení Náhorního Karabachu uzavřelo arménské hranice. V roce 1991 získala Arménie nezávislost na Sovětském svazu a stala součástí SNS. V roce 1999 byl při zasedání parlamentu zavražděn premiér, což následně vedlo k částečné ekonomické i společenské krizi v zemi.

Sovětská Arménie v 20. století

Vlajka Arménské SSR
Znak Arménské SSR
Sovětský propagační plakát z roku 1937 slibuje arménskému lidu lepší budoucnost
Arménské obyvatelstvo protestuje v létě roku 1988 na jerevanském náměstí proti sovětskému vlivu na území Arménie

Spor o Náhorní Karabach

.
V roce 1920 nesouhlasil sovětský Ázerbájdžán s připojením Náhorního Karabachu, který byl z velké většiny osídlen Armény, k sovětské Arménii, a tak byl spolu s Nachičevanem roku 1923 připojen k Ázerbájdžánu. Během sovětské éry Arménie bezúspěšně usilovala o připojení Karabachu ke svému území.
Roku 1987 se zformovalo arménské hnutí o připojení k Arménii. V říjnu t.r. pak Ázerbájdžán zakázal výuku arménských dějin na karabašských školách. Snahy Moskvy o urovnání konfliktu byly rovněž neúspěšné, a tak byl Náhorní Karabach v lednu 1988 podřízen přímo ústřední vládě SSSR. S tímto postupem nesouhlasila ani jedna strana. 28. listopadu 1989 byl vrácen pod správu Ázerbájdžánu, ale Arménie ho 1.12. anektovala. V letech 1991-1994 probíhala o karabašské území mezi oběma zeměmi válka. Dočasným východiskem se stalo příměří z 16.5. 1994, které zůstává v platnosti do současnosti. Výsledkem je Karabach z 92,5 % ovládaný arménsko-karabašskými silami, které mají pod kontrolou také dalších 5 celých okresů (a 2 částečně) mimo vlastní Karabach. Celkově tak karabašští Arméni kontrolují 13,4 % rozlohy Ázerbájdžánu. Vojenské zásahy byly doprovázeny exodem azerských a arménských menšin z území sousedního státu. Z Ázerbájdžánu odešlo 413 000 Arménů, zatímco Arménii v důsledku konfliktu opustilo 724 000 Azerů.

Ekonomika

Začlenění Arménie k SSSR mělo výrazný vliv na rozvoj průmyslu. Ze země se pomalu stal rozvinutý průmyslo-zemědělský stát. Arménie vyvážela stroje, textil a spotřební výrobky. Po rozpadu SSSR v roce 1991 země zrušila zemědělská družstva a o zemědělskou výrobu se starají drobní farmáři. Průmysl prošel začátkem 90. let obdobím stagnace, ale nová vláda začala s liberalizací ekonomiky. Ta od roku 1995 zaznamenává růst.


Politika

Serž Sargisjan -současný prezident Arménie
Arménie je parlamentní republika. Jednokomorový parlament (Národní shromáždění) má 131 křesel a je volen na 5 let. Součásný prezident Serž Sargisjan je předsedou Arménské republikánské strany, která v posledních parlamentních volbách v květnu 2007 získala 33,9% hlasů.


Náboženství

Arménské království jako první státní útvar na světě přijalo roku 301 n.l. křesťanství za státní náboženství. K arménské apoštolské církvi se hlásí 99% obyvatelstva.

Administrativní dělení



Geografie

Mapa Arménie
Jezero Sevan
Do Arménie zasahuje horské pásmo Malého kavkazu a vysokohorské pohoří Ararat, kde se také nachází oficiální nejvyšší hora Arménie (Aragac, 4090 m. n. m.). Arméni však považují biblickou horu Ararat 5134 m. n. m., kterou mají ve státním symbolu, a která leží pouze kilometr od hranic v muslimském turecku, za svoji vlastní, protože ji po tisíciletí obývali právě oni. Avšak po genocidě osmanskými Turky v letech 1913-1920 a následných změn v politické mapě, (založení SSSR ) zůstalo kdysi velké Arménii pouze malé území.
Kvůli suchému létu zde převládají polopouštní a stepní vegetace; řídké lesy pokrývají pouze sedminu území. Kvůli hornaté krajině je vytváření zemědělských oblastí obtížné.
V roce 1988 zemi postihlo zemětřesení o síle 7,2 stupně magnitudy, které připravilo o život více než 50 000 lidí především ve městech Spitek, Leninakan (dnes Gjumri) a Kirovakan (dnes Vanadzor).

Obyvatelstvo

Ze 3 215 800 obyvatel Arménie (duben 2006) tvoří 97,9 % Arméni; následují jezidští Kurdové (1,3 %) a Rusové (0,5 %). Více jak polovina Arménů (přes 15 milionu) žije v zahraničí.
Přes 98 % obyvatelstva se řadí k arménské apoštolské církvi. Kurdové žijící na západě praktikují zoroastrismus a šamanismus. Většina Azerbajdžánců vyznávajících islám, utekla během konfliktu do Ázerbájdžánu.

Kultura

Architektura

Klášter Chorvirap, v pozadí je pohoří Ararat
Hrad Haghpat ze 13. století
Katedrála sv. Matky Boží z počátku 4. století n. l. v Ečmiadzinu
  Mithrůhchrám z 1. století n. l. v Garni

Poznámky

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Monika Monika | 9. května 2010 v 10:49 | Reagovat

wow!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama